Rozbušky

(Autor: 111)

 

Možné řešení konstrukce rozbušky:

K posouzení iniciační účinnosti jednotlivých třaskavin a jejich směsí i následné zkoušky samotných trhavin v amatérských podmínkách, je třeba provést objektivní srovnání. To vyžaduje v maximální míře reprodukovatelnost zkoušek . Pokud by bylo možné použít profesionální rozbušky, není co řešit. Bohužel ale možnosti jsou v tomto směru značně omezeny a v neposlední řadě i otázka konstrukce samotných rozbušek není nezajímavé téma.
V praxi narážíme na problém vhodné dutinky a elektrického zážehu a dále potom na možnosti lisování složek .
Navrhované řešení zdaleka neřeší všechny problémy, ale splňuje kritérium reprodukovatel-nosti pokusů .

 

Elektrická zápalka :


1) 
Pro přívodní vodiče jsem použil vyřazený vícežilový kabel pro PC / připojení FD,HD /, který jsem rozdělil po dvou vodičích.

2)  Asi 1-2 mm kabelu jsem odizoloval a zkontroloval , zda se nedotýkají.

3)  Následuje namočení do husté kaše směsi velmi jemného Ag a kolódia. Zkoušel jsem také prachový Al , ale výsledný odpor byl mnohonásobně větší. Při napětí asi 300V ale i tato možnost vyhovuje. Místo kolódia je možno použít i lepidlo Kanagom , případně upravit
jeho konzistenci acetonem.


4) 
Mezi dráty vznikne můstek vodivého tmelu s odporem do 3 ohmů. Odpor je ale nutno měřit až po alespoň částečném zaschnutí. Měřící přístroj po určité době začne ukazovat klesající odpor s konečnou hodnotou asi 1 ohm.

5)  Pokud by po zaschnutí byla hodnota mnohem vyšší, je třeba namočení opakovat. Jde to ale velmi rychle a během krátké doby lze takto připravit velké množství zápalek.

6) Po zaschnutí a zkontrolování odporu je možno namočit můstek do čistého, hustého kolódia a nechat opět zaschnout.Sám ještě tuto hlavičku ponořím do
husté kaše hnědého FR a kolódia a nechám důkladně zatvrdnout.

 
Je pochopitelně možné použít i pájení, a tmel nahradit velmi tenkým odporovým drátkem.
Tento způsob je vhodný pro nízká napětí .

Dutinka:


1)  Pro materiál jsem použil špičky do dávkovací pipety (jdou použít i obaly od propisek, uzávěry od silikonových tmelů ...atd.). Tento plast je poměrně tvrdý a částečně křehký. Objem je asi 1,5 ml.

2)  Do tohoto objemu je možno volně nasypat např. asi 1,7 g FR/ hnědé/, s určitou rezervou pro ucpávku a tavné lepidlo.

3)  Špičku nutno odříznout a vzniklým otvorem protáhnout el. zápalku . Pokud je otvor dostatečně malý, velmi dobře drží přívodní drátky . Pro zajištění hermetičnosti je nutné zalepit toto místo tavným lepidlem.

4)  Rovněž je dobré, pro pozdější použití, odříznout ústí u typu špiček s přesahujícím okrajem. Následuje plnění třaskavinou, nebo třaskavinou a sek.trhavinou. Při použití vhodné formy je možné lisování větším tlakem , což vede k lepší účinnosti rozbušky. Jako ucpávku jsem použil vatu. Není to ale podmínka , protože teplota tavného lepidla je asi 170 °C , což nestačí na zapálení FR , případně sek.trhaviny, ale spíše pro jistotu. Poté je třeba zalepit ústí tavným lepidlem a nechat zatvrdnout.



5) Takto zhotovené rozbušky nekorodují a vzhledem k použití naprosto stejného materiálu, je možné porovnávání účinnosti směsi. Vlastní vyhodnocení lze provést pomocí účinku na rovný plech , který podepřeme v rozích . Pochopitelně je nutné volit jak rozměr , tak materiál vždy stejný. Dobré vyhodnocení dosáhneme při použití Al slitinového plechu, který je měkčí a výsledky jsou patrnější. Rozbušku upevníme lepící páskou na střed plechu.


6)  Účelem je především najít nejvhodnější třaskaviny, případně kombinace třaskaviny a trhaviny pro spolehlivý odpal , na základě
vyhodnocených účinků. V případě , že by bylo nutné zvětšit množství komponent, je možné použít špičky na větší objem.